Obec má rázovitý dřevěný kostelík z roku 1936. V České republice je něco málo přes dvacet dřevěných kostelů, hrčavský je nejmladší z nich. V kostele je pozoruhodná křtitelnice - významná řezbářská práce dnes již nežijícího místního rodáka a řezbáře, hluchoněmého Ondřeje Zogaty. Věž hrčavského kostelíku dosahuje 16 m výšky a je nejvyšší stavbou v obci.

Trojmezí hranic České Republiky, Slovenska a Polska, Hrčava, okres Frýdek-Místek (Trojmedzie hraníc Čierne, okres Čadca, Trójstyk granic Jaworzynka, gmina Istebna, powiat Cieszyn)

GPS lokace: 49°31'1.720"N, 18°51'3.385"E

Hrčava historicky náleží do Těšínského Slezska, územně navazujícího na dávné Knížectví Těšínské. Za dob Rakousko-Uherska bylo Knížectví Těšínské v celém svém územním rozsahu součástí Zemí koruny České. V roce 1920 bylo v rámci dělení Rakousko-Uherska rozděleno Těšínsko mezi Polsko a Československo. Až na několik výjimek tvořila novou hranici řeka Olza (na české straně nesprávně nazývána Olše), kdy území na jejím levém břehu s početnou polskou menšinou (v roce 2001 byl průměr 10%, kdy nejvíce Poláků, 42,8%, měla obec Hrádek-Gródek) dostalo lidový název Zaolzie (Zaolží).