Obecní symboly

Obecní symboly, znak a prapor navrhl p. Karel Karpecki z Jablunkova. Zastupitelstvo obce Hrčava na svém pravidelném zasedání schválili tento návrh a v dubnu v r. 1995 byly oficiálně obecní symboly předány v Praze starostovi obce. Znak i prapor obce jsou heraldicky popsány na internetových stránkách p. Karpeckého.

 

Erb obce Hrčava

Prapor obce Hrčava

         
         
Erb Statistika Doprava Zajímavosti Historie
Erb Statistika   Doprava Zajímavosti Historie

Obec má rázovitý dřevěný kostelík z roku 1936. V České republice je něco málo přes dvacet dřevěných kostelů, hrčavský je nejmladší z nich. V kostele je pozoruhodná křtitelnice - významná řezbářská práce dnes již nežijícího místního rodáka a řezbáře, hluchoněmého Ondřeje Zogaty. Věž hrčavského kostelíku dosahuje 16 m výšky a je nejvyšší stavbou v obci.

Trojmezí hranic České Republiky, Slovenska a Polska, Hrčava, okres Frýdek-Místek (Trojmedzie hraníc Čierne, okres Čadca, Trójstyk granic Jaworzynka, gmina Istebna, powiat Cieszyn)

GPS lokace: 49°31'1.720"N, 18°51'3.385"E

Hrčava historicky náleží do Těšínského Slezska, územně navazujícího na dávné Knížectví Těšínské. Za dob Rakousko-Uherska bylo Knížectví Těšínské v celém svém územním rozsahu součástí Zemí koruny České. V roce 1920 bylo v rámci dělení Rakousko-Uherska rozděleno Těšínsko mezi Polsko a Československo. Až na několik výjimek tvořila novou hranici řeka Olza (na české straně nesprávně nazývána Olše), kdy území na jejím levém břehu s početnou polskou menšinou (v roce 2001 byl průměr 10%, kdy nejvíce Poláků, 42,8%, měla obec Hrádek-Gródek) dostalo lidový název Zaolzie (Zaolží).